|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
|
Kulturní krajina
Plachký, Tomáš ; Kotzmannová,, Alena (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální kulturní krajinou a reflexí jednotlivých společenských témat v Evropě. Jedná se o instalaci skládající se z hlavních tří objektů, které řeší jednotlivé téma, pomocí materiálových experimentů. Jejich reakce posunuji tato témata dále k určitým asociacím.
|
|
|
Zhodnocení vývoje Hornického regionu Krušnohoří po zápisu na seznam UNESCO
Slavíková, Jana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopady zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním cílem práce bylo získat informace o této problematice na konkrétním příkladu české části Hornického regionu Ezgebirge/Krušnohoří z pohledu místních aktérů. Dílčí cíle jsou zaměřeny na management dědictví v daném regionu, benefity a nevýhody spojené s tímto zápisem, motivaci místních aktérů k jeho využívání a identifikaci těchto aktérů. Za účelem zjištění, jaký efekt měl tento zápis na místní aktéry z veřejné a soukromé sféry, bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Samotný výzkum lze rozdělit do tří fází. V první fázi byl vytvořen seznam aktérů, kteří se nějakým způsobem podílejí na procesu vytváření, ochrany a interpretace montánního dědictví. Druhá fáze se skládala z rozhovorů s místními aktéry, konkrétně zástupci obcí a podnikateli. V poslední fázi byly tyto rozhovory vyhodnoceny a shrnuty.
|
|
|
Krajina pro chov koní jako nové dědictví UNESCO
Lohrová, Zuzana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Nekolný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením dopadů zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO z pohledu aktérů veřejné, soukromé a neziskové sféry. Tento zápis proběhl v červenci 2019 a nyní je tedy možné studovat jeho další vývoj. První část práce je věnována představení organizace UNESCO a hodnocení možných dopadů zápisu statku na Seznam UNESCO dle odborné literatury. Dále je práce zaměřena na analýzu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. V druhé části je následně představena výzkumná část práce, která byla zaměřena na hodnocení dopadů zápisu na Seznam UNESCO pomocí polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými zmiňovanými aktéry. Jedním z hlavních zjištění je například to, že jako největší přínos považují respondenti zvýšenou míru odborné péče o statek. Naopak za negativum může být považováno narušování každodenního života místních obyvatel. Klíčová slova UNESCO, Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, Kladruby nad Labem, Národní hřebčín, starokladrubský kůň, kulturní krajina
|
|
|
Drobné sakrální památky Nové Říše a okolí a jejich využití v edukaci
Pojerová, Magda ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Cílem této diplomové práce je studie a mapování drobných sakrálních památek v rámci zvoleného území - tedy oblast Nové Říše a jejího bezprostředního okolí. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teorií, popisem a zmapováním drobných sakrálních památek v daném regionu. Úkolem první části je především objasnit historický význam drobných sakrálních památek v krajině a určit z dobových pramenů, literatury, svědectví pamětníků, s jakým příběhem jednotlivé drobné sakrální památky do krajiny "vstoupily". Druhá část je věnovaná praktické stránce. V této části diplomové práce je cílem zaměřit se na to, jak pečovat o tyto památky a jak v rámci edukace zapojit veřejnost, především děti a mládež, aby odkaz těchto němých svědků v krajině přetrval i pro další generace. Práce je podložena odbornou literaturou a dobovými prameny, ale také rozhovory s pamětníky a odborníky na danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA drobná sakrální památka, kulturní krajina, Nová Říše, typologie památek, edukace v památkové oblasti, kaple, smírčí kříže, boží muka, ochrana a obnova památek
|
|
|
Plán ochrany krajinných památkových zón
Vondráčková, Simona
Kulturní krajina je součástí světového bohatství přispívající k upevnění evropské identity (viz Úmluva Rady Evropy o krajině). Krajinné dědictví je tedy naší národní kulturní hodnotou a je nutné o ní náležitě pečovat. Ochrana kulturní krajiny je nejen v gesci ochrany přírody a krajiny (Ministerstva životního prostředí), ale také památkové ochrany, a to prostřednictvím mimo jiné institutu krajinných památkových zón. Zatímco většina zvláště chráněných území má své plány péče, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu navrhují opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany (viz § 38 zákona č. 114/1992 Sb.), systémová ochrana krajinných památkových zón dosud v praxi chybí a nemá ani výraznou oporu v nástrojích územního plánování. V roce 2008 se do české legislativy novelou zákona č. 20/1987 Sb. dostal nástroj tzv. plánů ochrany, ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot. Institut plánu ochrany není však do současnosti hojně využíván, mezi odbornou veřejností se stále jedná o poměrně neznámý nástroj a první plán ochrany krajinné památkové zóny tak na své vyhlášení stále čeká. Neexistuje tedy cílený, systémový a jednotný (projednaný) způsob zabezpečení ochrany hodnot kulturní krajiny chráněné prostřednictvím krajinné památkové zóny. Příspěvek vysvětluje podrobněji plán ochrany, jeho účel, cíle a smysl v kontextu současné legislativy a představuje obsah takového dokumentu na příkladu krajinné památkové zóny Náměšťsko.
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
| |
|
|
Obnova historických znaků krajiny v popluží panských dvorů
Kučera, Petr ; Fialová, Zuzana
Metodika poskytuje návod pro obnovu historických znaků krajiny. Důvodem pro její použití je srovnání vybraných indikátorů stavu prostředí v historické struktuře poplužní krajiny se strukturou současnou. Výběr vhodných parametrů je zaměřen na časový i prostorový vývoj krajinných prvků, které jsou dnešní terminologií označovány jako skladebné části zelené infrastruktury území. Přínos historických krajinných stop ve struktuře krajiny spočívá v posílení ekosystémových služeb, které udržují produkční schopnosti krajiny při zesílení environmentálních benefitů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Driving Forces of European Landscape Change
MATT, Gordon
This master's thesis examines driving forces of landscape change in the Wadden Sea region. The region is a UNESCO World Natural Heritage site and encompasses North Sea coasts of Denmark, Germany and the Netherlands. The cultural landscape has faced change for millennials. The socioeconomic, technological, political and institutional, cultural as well as natural driving forces of these changes were analyzed in this thesis with the help of systematic review. Historical overviews were presented, and new, emerging trends identified.
|
host ::
RSS.